Tvoření srdcem: Můj zážitek při malování Pavlíny na zeď

Ten nápad ve mně dřímal dlouho. Přenést některou z mých fotek na stěnu jako obraz. Vlastně to nebylo poprvé, už kdysi jsem pokreslil motivem oka parabolu satelitu.

Jakou fotku a proč jsem ji vybral?

Začít jsem musel výběrem fotky. Nechat si hlavou proletět tisíce těch nejúžasnějších portrétů ze svého archívu. Najít tu pravou. Ze všech výběrů mi nejvíc "trčela" fotka Pavlíny. Na toto focení fotobooku moc rád vzpomínám a fotka má v sobě tu správnou magii. Poté, co mi Pavlínka na základě vizualizace mého záměru s potěšením udělila souhlas, mohl jsem se pustit do tvorby.

Jak jsem fotku připravil

Nejprve jsem se pustil do přípravy grafiky. Fotografii jsem:

• převedl do šesti stupňů šedi
• rozlišení snížil tak, že měla 100 x 150 obrazových bodů - čtverečků.

Tady vidíte takto připravený portrét a jeho vizualizaci na stěně.

Namíchat barvy a pustit se do malování...

V obchodě s barvami jsem koupil bílou fasádní barvu a černou tónovací. Do tří sklenic jsem namíchal tři odstíny šedi (2, 3, 4). Barva 0 je bílá a 5 je černá, ty míchat nebylo potřeba. Stejně tak 1, tu jsem vynechal, to je barva fasády.

Z každého z odstínů jsem si udělal mapy pixelů. Ty jsem postupně promítal na zeď.

Maluju, hlavně v noci

Představte si letní večer, kdy se slunce pomalu sklání k obzoru. Na zahradě, asi deset metrů od zdi, jsem rozložil notebook a k němu připojil projektor. Čekal jsem, až se setmí natolik, aby promítaný obraz na zdi byl vidět.

Konečně, ve 20:30, se promítané bodíky začaly objevovat. Se štětcem v ruce jsem se pustil do díla. Noc a skvělá hudba z mého JBL PartyBoxu se stala mou inspirací. Hodiny ubíhaly jako voda a já maloval bez přestávky, zcela pohlcen tvůrčím procesem. První noc od osmi večer do půl páté ráno jsem nepřetržitě tvořil a sledoval, jak se mi pod rukama rodí staronový portrét.

Nahlédněte do zákulisí tohoto nočního dobrodružství a sledujte, jak vznikalo mé dílo:

Malba je hotova!

Výsledek stál za to. Projekt, který se zrodil z pouhé myšlenky, nyní byl přede mnou v celé své kráse. Únava se mísila s uspokojením. Věděl jsem, že jsem do toho dal vše. Jsem rád, že tato nádherná fotka Pavlínky bude víc na očích. Co na malbu říkáte?